|
|
O známých i neznámých názvech minerálů
Děngeová, Zuzana
V příspěvku je věnována pozornost názvům minerálů. Při analýze lexikálního materiálu vycházíme z hesláře písmene A připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) a z publikace Nerostopis čili Mineralogia (z roku 1837) Jana Svatopluka Presla. Zaměřujeme se na sémantickou motivaci vzniku názvů minerálů a na pojmenovací postupy, které jsou při pojmenovávání minerálů využívány. Představujeme strukturu heslového odstavce terminologických hesel, názvů minerálů, v ASSČ.
|
|
|
Stylistické kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny
Lišková, Michaela
Text se zabývá stylistickými kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny. Představuje jejich koncepční repertoár: 1. stylistické kvalifikátory v užším smyslu (kolokviální výraz, knižní výraz, slangový a profesionální výraz ad.), 2. kvalifikátory označující expresivitu a emocionalitu (hanlivý výraz, vulgární výraz, zjemnělý výraz, dětský výraz ad.), 3. časové kvalifikátory (historismus, zastaralý výraz), 4. teritoriální kvalifikátory (regionalismus, dialektismus) a konečně 5. frekvenční kvalifikátor (řidší výraz). Zvolené kvalifikátory navazují na českou lexikografickou tradici a dílčím způsobem ji modifikují.
|
|
|
Propriální frazeologie ve výkladovém slovníku
Neprašová, Renáta
Příspěvek se zabývá možnostmi zpracování propriální frazeologie ve výkladových slovnících. Představuje typy (de)propriálních frazémů na skutečných příkladech a porovnává přístupy k jejich zpracování v připravovaném Akademickém slovníku současné češtiny, v předcházejících českých a slovenských výkladových slovnících a speciálním Slovníku české frazeologie a idiomatiky.
|
|
|
Lexikografické zpracování sloves pohybu a sloves transportu
Kroupová, Magdalena ; Čurdová, Veronika
Příspěvek je věnovaný analýze lexikografického zpracování sloves pohybu a manipulace v současných výkladových slovnících vybraných slovanských jazyků a připravovaném Akademickém slovníku současné češtiny. Jejich lexikografické zpracování přináší několik zásadních otázek; příspěvek je zaměřený zejména na vymezení a zachycení sémantických rysů determinovanost a indeterminovanost a na popis distinktivních rysů jednotlivých sloves a jejich relevance v lexikografickém popisu významu.
|
|
|
Slovesa běžet a běhat v lexikografické perspektivě
Čurdová, Veronika ; Kroupová, Magdalena
Příspěvek se zaměřuje na lexikografické zpracování dvou českých sloves běžet a běhat v Akademickém slovníku současné češtiny. Pozornost je věnována morfologickým otázkám a sémantické struktuře daných sloves. Významové struktury obou sloves jsou do značné míry symetrické, liší se zejména sémantickými rysy determinovanosti – indeterminativnosti. V řadě významů se však vyskytují asymetrie. Všechny podobnosti a rozdíly jsou reflektovány ve slovníkových definicích těchto sloves. Zvláštní pozornost je v příspěvku věnována primárním významům: pohybu živých tvorů i metaforickým a také metonymickým posunům sekundárních významů.
|
|
|
Monokolokabilita ve výkladovém slovníku
Opavská, Zdeňka
Příspěvek se věnuje analýze monokolokabilty a monokolokabilních slov, tj. slov s velmi omezenou spojitelností, a jejich lexikografickému zpracování v českých a slovenských výkladových slovnících a v připravovaném Akademickém slovníku současné češtiny.
|
|
|
Exemplifikace v Akademickém slovníku současné češtiny
Lišková, Michaela
Akademický slovník současné češtiny se v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., připravuje od roku 2012. Obecná pravidla pro tvorbu exemplifikace upravují koncepční zásady. Článek pojednává o vybraných aspektech exemplifikace, jako je přiměřená délka exemplifikace jako celku i délka jednotlivých příkladů, typičnost, srozumitelnost příkladů a další obashové aspekty. Zvláštní pozornost je věnována stereotypům týkajícím se pohlaví, věku, etnicity, národnosti a náboženství.
|
|
|
Teoretické problémy španělské lexikografie
Johnová, Barbara ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Diplomová práce Teoretické problémy španělské lexikografie seznamuje čtenáře s úskalími tvorby obecných výkladových slovníků. Práce má dva hlavní cíle. Prvním cílem je shrnout nejčastější lexikografické problémy a pokusit se nalézt jejich uspokojivá řešení v praxi na základě analýzy významných odborných studií zabývajících se touto problematikou. Tyto problémy jsou v práci rozčleněny do dvou skupin podle toho, zda se vztahují k makrostruktuře (souhrnu slovníkových hesel), či mikrostruktuře (souboru informací o heslovém slově). Pokud jde o makrostrukturu, hlavním problémem je volba kritérií pro výběr slovníkových hesel. V současné deskriptivní lexikografii se jako stěžejní jeví kritérium četnosti výskytu lexikální jednotky v jazykovém úzu. Do makrostruktury obecných výkladových slovníků by obecně neměla být zařazována vlastní jména, své místo by v ní naopak měly mít produktivní afixy a afixoidy, frazeologické jednotky s vysokou úrovní idiomatičnosti, zkratky a často užívané neologismy. Práce se věnuje i problému rozlišení případů homonymie a polysémie a jeho důsledkům pro lexikografickou praxi. Kapitola věnovaná mikrostruktuře se pak soustředí především na problematiku formulace lexikografické definice, přičemž požadavek její srozumitelnosti pro uživatele je nadřazen požadavkům ostatním. Práce...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.